Tomáš Halík je český katolický kněz, který ve svých veřejných vystoupeních i textech prosazuje náboženský pluralismus a kulturně-filozofický synkretismus. Křesťanství chápe nikoli jako jedinečné a závazné zjevení Boha v Ježíši Kristu, ale spíše jako jeden z mnoha jazyků, jimiž lze interpretovat duchovní zkušenost a svět. Takové pojetí je však v přímém rozporu s učením katolické církve i s biblickým zjevením, které Krista jednoznačně představuje jako jediného Spasitele a prostředníka mezi Bohem a lidmi (srov. Jan 14,6; 1 Tim 2,5; Sk 4,12).

Tomáš Halík a jeho kolegyně Denisa Červenková prezentují křesťanství jako jednu z duchovních tradic a možných cest k Bohu, čímž jej fakticky redukují na lidskou snahu o transcendenci a na náboženský zážitek. Křesťanství však samo sebe chápe nikoli jako výsledek lidského hledání Boha, ale jako odpověď na Boží zjevení, které se uskutečnilo v Kristu – jako víru, jež vzniká z oslovení, nikoli z lidské konstrukce.

Oba vyučující přitom v rámci výuky na Katolické teologické fakultě UK propagují také mimokřesťanské a esotericky laděné koncepty – například enneagram, který je původem spirituálním nástrojem mimo křesťanskou tradici a jehož zakotvení v katolické antropologii je problematické. Tyto kurzy jsou nabízeny studentům jako součást oficiální výuky.

Tím se zásadním způsobem ovlivňuje duchovní směřování mladých lidí, kteří přicházejí na fakultu hledat živou víru a teologické porozumění. Namísto toho jsou – často bez dostatečného rozlišování – vedeni k alternativním duchovním zdrojům, které nemohou naplnit jejich touhu po pravdě evangelia. Tím se tito vyučující nestávají pramenem, ale překážkou na cestě – „žábou na prameni“, která neosvěžuje, ale odvádí od Krista, pramene živé vody.